① Country boooy,
I looove youuuuu
Když komik Bo Burnham začal během svýho stand-up speciálu Make Happy v roce 2016 vysvětlovat, co mu vadí na současný country hudbě, vysvětloval to formou country písničky. Jak jinak! Je to Bo! Prej Willie Nelson a Dolly Parton jsou songwriteři jak bič, ale co ty stadionový milionáři–metrosexuálové? Ti, co dneska zpívaj o farmách a o modrejch džínách, jen aby se podbízeli fanouškům žánru? Y’all motherfuckers want a key change? To přece nemůže být opravdický country.
Pár let po Burnhamovi přišel s country bangerem další americkej tall white boy. Tentorkát ne komik trpící depresema, ale opravdickej muzikant – maskovanej gay cowboy (trpící depresema) Orville Peck. Do širokýho povědomí ho vystřelil song Dead of Night, kterej se objevil v druhý sérii HBO seriálu Euphoria. Peck a s ním i nová vlna country najednou stáli v centru dění. Co se tam dá všechno dělat, když nejseš mainstream jako Morgan Wallen? (Na to nemám odpověď, tohle neni Absolute Hudba.)
Orville Peck toho ale dělá docela dost. Jeho on-stage persona mísící camp (Dolly!) a starej dobrej sad boy baryton (Johnny!) je vyšperkovaná k dokonalosti a stále se vyvíjí. Záclona před obličejem, diamanty na bundě, melancholie v srdci vole: o dvě alba a spoustu super coverů později je Peck sakra už ikona! (A ty covery, ach… Queer klasiky Born This Way nebo Smalltown Boy, Johnny Cash cover společně s Trixie Mattel… No a jindy zas naverbuje Paula Cauthena a zazpívají si spolu tak jakože chlapsky The Righteous Brothers. Miluju, ne!)
Přiznávám se, že pro mě je country zajímavý právě jen pokud splňuje jedno z následujících: a) campy camp, přestřelený a přiblbý, plný barev, občas slyšíš saxofon! anebo b) brutální depky, černá košile, Dneska zpíváme o vraždě, děti! Peck je á i bé a tím pádem je pro mě absolute country, pardon!
Pokaždý, co někde náhodou zahlídnu Johnnyho Cashe, mi hlavou projede ten šestivteřinovej soundbite ze starýho Vineu, ve kterým brejlatá prepubescentní holka deklaruje lásku jednomu tajemnýmu country boyovi. Pro mě je ten country boy jedině Cash!
“I shot a man in Reno just to watch him die.”
Hej pomalu, pomalu, Johnny! To je vražda, Johnny! Když Cash zpíval věznům v San Quentin jeho písničku Folsom Prison Blues, tak i z rozpixelovaných videozáznamů na Youtube sálá super vyburcovaná atmosféra. Cash vykřikuje, směje se, vězni tleskají, ozývá se nadšenej pískot. Jak tohle přeneseš do filmu? Půjde to? Měl bys vůbec?
Zkoušel to v roce 2005 režisér James Mangold s Joaquinem Phoenixem v titulní roli. Biografickej snímek (biopic) Walk the Line o kariéře a životě Johnnyho a jeho ženy June zachycuje spoustu velkejch momentů, včetně koncertu v San Quentin. Myslim si, že atmosféru film zachycuje dost slušně. Phoenix je taky krásně napomádovanej, mrská vo zem hnusnou žlutou vodou co mu nalili, má na sobě to samý… ale dostat se do hloubek, ve kterých se hlasem pohyboval Cash, to mu dělá hodně práce. Tlačí to dolů většinu času obdivuhodně, ale jindy mu to ujíždí a zní mu to až skoro komicky. Doplň to těma hnědejma kontaktníma čočkama, co celej film nosí aby schoval svoje zeleňáky… No nevim. Je to country! Ale ne absolute country!
Boom clap, boom de clap de clap
Folsom Prison Blues je jedna věc, Hoedown Throwdown z Hannah Montana: The Movie je věc úplně jiná. Samotná Hannah track uvádí slovy “I’m gonna add a little hip-hop to this hoedown.” a už to je sakra ikonický! Šestnáctiletá superstar, co je za trest v posranym Tennessee, protože se porvala o boty s Tyrou Banks, ikonický. Tvůj táta je Robby Ray Stewart před tim než dropnul feature na Old Town Road, pre-ikonický.
Disney Channel měl v hrsti každý dítě, akorát krom Hoedownu nevydal moc country bangerů (Yodel Odel Obey Me z Phinease a Ferba je samozřejmě výjimka, ale to je snad jasný.) Absolute country má na starost teda Hannah/Miley a Billy/Bobby Ray! Jak jinak!
Walk the Line
(2005, James Mangold)
(2005, James Mangold)
Hannah Montana: The Movie
(2009, Peter Chelsom)